Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii) 40 - 45 cm

Kód: 25008.07
Neohodnoceno
360 Kč
Skladem (>5 ks)

Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii) je evolučně starobylá mořská ryba, vytahující do povodí přitékajících velkých řek, ceněná pro svoje maso a kaviár. Dorůstá délky až 240 cm při váze 100 kg, dříve však zřejmě ještě větších rozměrů.

Od ostatních jeseterů se odlišuje krátkým rypcem se zaoblenou špičkou. Před ústy jsou 4 neobrvené vousky visící dolů. Zbarvení je šedě nebo olivově zelené, někdy velmi tmavé. Vzácně má bělavé skvrny na bocích. Břicho je vždy světlejší. V boční řadě má 30–50 kostěných štítků.

Vyskytuje se v ČernémAzovském a Kaspickém moři, odkud vytahuje do přítoků. Ojediněle býval po polovině 20. století uloven v Dunaji na Slovensku, před druhou světovou válkou i v dolní Moravě. Šlo zřejmě o zbytky stálé, netažné populace, trvale obývající sladké vody. 

Jde o tažnou mořskou rybu, schopnou vytvářet také stálé sladkovodní populace. Jako ostatní jeseteři dává v řekách přednost hlubším úsekům dolních toků. V moři se zpravidla zdržuje v mělkých vodách nad písčitým nebo bahnitým dnem. Živí se nejrůznějšími bezobratlými živočichy a drobnými rybkami.

Růst a věk

Uvádí se, že se dožívá až padesáti let, přičemž dorůstá délky až 240 cm a hmotnosti 100 kg i více, běžněji však dorůstá délky 110 - 140 cm. V Dunaji dosahuje v deseti letech hmotnosti kolem 10 kg, ve dvaceti letech samice kolem 22 kg, samci 16 kg.

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 7–16 let při vzrůstu nejméně 100 cm. Ke tření vytahuje v květnu na štěrkovité a kamenité úseky řek výše proti proudu. Tření probíhá při teplotě vody 9–15 °C; u dunajských jedinců byla potvrzena plodnost až 405 000 jiker. Obecně se uvádí počet jiker nakladených samicí až 800 tisíc.

Hybridi

V červenci roku 2020 byl zkřížen s veslonosem americkým, hybridu se říká jeslonos.

Párkrát byl také zkřížen s jeseterem malým, hybridu se říká rustěr.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Jeseter má protáhlé, nízké tělo. Hlava vybíhá v dlouhý rypec. Ústa jsou na spodní straně hlavy. Má 4 vousky. Oči jsou malé. Hřbetní ploutev je posunuta dozadu, ocasní je nesouměrná s výrazně větším horním lalokem. Na těle jsou kostěné štítky vytvářející 5 podélných řad. Na hřbetě má v řadě 11–17, na boku 60–70 a na břiše 10–18 kostěných štítků. Kostra je chrupavčitá. Hřbet a boky jsou šedohnědé až zelenohnědé, břicho žlutavé nebo špinavě hnědé. Hřbetní a řitní ploutve rezavě červené, ostatní jsou světle šedé. Živí se bentickými organismy (larvy vodního hmyzu, červi, měkkýši, korýši, pijavky). Nejvyšší zaznamenaný věk byl 27 let. Může dosáhnout délky až 125 cm při hmotnosti 16 kg.

Jeseteři jsou v přirozeném prostředí živočichové, jejichž hlavní složkou potravy jsou bentické organizmy (larvy hmyzu, červi, korýši),[8] některé v akvakulturách chované druhy (např. vyza velká, jeseter ruský, jeseter malý) se od určitého stáří (velikosti jedince) stávají predátory, kdy vyhledávají a loví ryby vhodných velikostí. Proto jejich chov nelze běžně provádět extenzivní ani semi-intenzivní metodou. Potravu většinou sbírají ze dna, ale výjimečně i z vodního sloupce a z hladiny. Je tedy bentofágem.

Tření probíhá zpravidla od dubna do června. Jeseteři v této době táhnou proti proudu řeky do vyšších partii. Jikry jsou kladeny na štěrkové dno. Plodnost se pohybuje mezi 10 000 a 140 000 jiker na samici. Jeseter malý byl zvolen jako modelový druh pro své rozšíření ve středoevropské akvakultuře a pro využití v hybridizaci s vysoce ceněnou vyzou velkou (Huso huso) k produkci bestěra.