Jeseter sibiřský (acipenser baeri) 40 - 50 cm

Kód: 25005.07
Neohodnoceno
799 Kč
Skladem

Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) je ryba z čeledi jeseterovití (Acipenseridae). Pohlavně dospívá ve stáří 11 až 17 let. Vytírá se na tvrdém, štěrkovitém nebo kamenitém dně. V teplé vodě rychle roste.

Žije v řekách tekoucích do Severního ledového oceánu, především v Obu, Jeniseji, Lena a dalších. Příležitostně se vyskytuje také v brakických vodách.

Tělo má robustní, válcovité a protáhlé. V ocasní části se výrazně zužuje. Hřbetní štítky jsou poměrně velké, mírně zašpičatělé, boční štítky má menší. Hlava je krátká a robustní, rypec nebývá příliš dlouhý, za to je však široký a v přední části zakulacený. Ústa jsou velká, příčně postavená. Vousky má dlouhé, dosahují až k ústům (někdy je mírně přesahují). Spodní ret má masivní. Oko je velké, výrazné. Hřbetní ploutev je krátká, prsní ploutve výrazně vyvinuté a mohutné. Ocasní ploutev bývá značně protáhlá. Zbarvení není příliš výrazné. Hřbet bývá tmavý s mírným namodralým, někdy až nazelenalým nádechem. Boky jsou světlejší. Břicho má bílou, někdy až nažloutlou barvu. Dorůstá maximální délky 200 až 250 cm a hmotnosti 100 až 200 kg. Běžně se loví jedinci o hmotnosti 20 až 60 kg.

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je jeseter sibiřský ohrožený druh. Jeho populace především kvůli rybaření a ilegálnímu lovu, na řece Ob jesetery ohrožují také přehrady. V řekách Ob, Jenisej a jezeru Bajkal je komerční lov tohoto druhu zakázán.

Je uměle reprodukován a získané potomstvo je odchováváno až do tržní hmotnosti 3 až 5 kg. Mladší jedinci se také často vysazují do volných vod, především do uzavřených nádrží. Zde slouží ke sportovnímu rybolovu. K nám by dovezen v roce 1982.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Jeseter má protáhlé, nízké tělo. Hlava vybíhá v dlouhý rypec. Ústa jsou na spodní straně hlavy. Má 4 vousky. Oči jsou malé. Hřbetní ploutev je posunuta dozadu, ocasní je nesouměrná s výrazně větším horním lalokem. Na těle jsou kostěné štítky vytvářející 5 podélných řad. Na hřbetě má v řadě 11–17, na boku 60–70 a na břiše 10–18 kostěných štítků. Kostra je chrupavčitá. Hřbet a boky jsou šedohnědé až zelenohnědé, břicho žlutavé nebo špinavě hnědé. Hřbetní a řitní ploutve rezavě červené, ostatní jsou světle šedé. Živí se bentickými organismy (larvy vodního hmyzu, červi, měkkýši, korýši, pijavky). Nejvyšší zaznamenaný věk byl 27 let. Může dosáhnout délky až 125 cm při hmotnosti 16 kg.

Jeseteři jsou v přirozeném prostředí živočichové, jejichž hlavní složkou potravy jsou bentické organizmy (larvy hmyzu, červi, korýši),[8] některé v akvakulturách chované druhy (např. vyza velká, jeseter ruský, jeseter malý) se od určitého stáří (velikosti jedince) stávají predátory, kdy vyhledávají a loví ryby vhodných velikostí. Proto jejich chov nelze běžně provádět extenzivní ani semi-intenzivní metodou. Potravu většinou sbírají ze dna, ale výjimečně i z vodního sloupce a z hladiny. Je tedy bentofágem.

Tření probíhá zpravidla od dubna do června. Jeseteři v této době táhnou proti proudu řeky do vyšších partii. Jikry jsou kladeny na štěrkové dno. Plodnost se pohybuje mezi 10 000 a 140 000 jiker na samici. Jeseter malý byl zvolen jako modelový druh pro své rozšíření ve středoevropské akvakultuře a pro využití v hybridizaci s vysoce ceněnou vyzou velkou (Huso huso) k produkci bestěra.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení